Z dění ve Würzburgu i na Seči
Valné shromáždění PEFC International připomnělo 20 let existence PEFC
Právě před 20 lety se evropští vlastníci lesů setkali v německém Würzburgu, aby založili mezinárodní systém certifikace lesů, zohledňující jejich potřeby a podmínky hospodaření v lesích. Ve svém „křestním listu“ má PEFC datum svého založení 30. června 1999. To byl i důvod, proč se letos konalo zasedání valného shromáždění PEFC International a doprovodné akce v rámci tzv. PEFC Forest Certification Week právě ve Würzburgu ve dnech 11.–15.11.2019.
Na tomto každoročním shromáždění nejvyššího rozhodovacího orgánu PEFC se v roce 2019 sešlo přes 150 zástupců členů z celého světa, aby projednali a hlasovali o klíčových rozhodnutích organizace. Diskutovalo se též o jejím dalším směřování a byli přijati noví národní členové. V rámci týdenního programu se uskutečnila řada zajímavých seminářů a setkání se zástupci významných výrobců, producentů i podporovatelů konkurenčního certifikačního systému.
Jaké jsou kroky k další podpoře tématu udržitelnosti a certifikace k přejití z vedlejšího do hlavního proudu pozornosti? Jaké jsou možnosti certifikace lesů pro zlepšení přístupu, jejího rozšíření a zvýšení dopadu na samotnou správu lesů i mimo ni? Co udělat pro posílení povědomí o certifikaci lesů a její propagaci mezi nejširší veřejnost?
Během celého týdne zazněly zajímavé podněty a informace od členů a hostů tohoto shromáždění. V příštím čísle Lesnické práce připravujeme podrobnější výběr toho nejzajímavějšího.
1. ročník konference FORUM DŘEVOSTAVBY 2019
Ve dnech 28.–29. 11. 2019 proběhla v kongresovém centru Jezerka akce, která svým dopadem přesáhla rámec i význam standardní národní konference a zajisté by snesla srovnání s obdobnými evropskými akcemi. PEFC ČR byl generálním partnerem této konference a výkonný ředitel Stanislav Slanina zde vystoupil s prezentací na téma „Fakta o stavu lesů a nosném materiálu dřevostaveb“.
Stěžejní témata konference a hlavní řečníci
Na konferenci se prolínalo několik témat, z nichž tím nejvýznamnějším pro budoucnost dřevostaveb byla požární bezpečnost, dále pak oblast navrhování a provádění dřevostaveb. Přednášející – experti a respektované osobnosti svého oboru – představili účastníkům celý rozsah této problematiky.
První vystoupil architekt Pavel Horák, který stál na začátku iniciativy prosazující kvalitní návrhy a realizace dřevostaveb. V rámci historie každoroční výstavy Salon dřevostaveb, jíž je Pavel Horák ředitelem, byly představeny již stovky inspirativních staveb, které limitovaly současné předpisy požární bezpečnosti. Ve vystoupení se odrážel pohled architekta a omezení jeho práce při návrhu dřevostaveb. Pokud někdo očekával, že přání architektů budou vzletná, upřednostňující v první řadě krásu a harmonii staveb bez zohlednění jejich praktického užívání, musel být zklamán. Éra architektů stavějících do první linie především své ego je dávno pryč. Pavel Horák jasně potvrdil, že rolí architekta dřevostaveb již není pouze působivá stavba, ale zejména využívání šetrných materiálů, úsporných technologií i bezpečných konstrukčních řešení.
Dalším odborníkem byl Petr Kuklík, který svoji profesní kariéru zasvětil rozvoji dřevěných konstrukcí a dřevostaveb v České republice. Jeho přednášky vyhledávají studenti nejen na Fakultě stavební ČVUT v Praze, ale také v Barceloně nebo v Guimarães. Je též aktivním členem několika Technických normalizačních komisí na národní i mezinárodní úrovni. Petr Kuklík seznámil účastníky se současným stavem konstrukčních možností a omezení pro dřevěné konstrukce v České republice ve srovnání s podmínkami několika dalších zemí. Současné vědomosti a zkušenosti týkající se dřevostaveb jsou dnes naprosto vzdálené vědomostem a zkušenostem z doby, kdy české normy vznikaly. Ve své době se jednalo o velmi kvalitní normy, ostatně jako i v mnoha dalších oborech. Jak trefně poznamenal Václav Kratochvíl, další z prezentujících expertů, „trabant bylo ve své době také skvělé auto, ale to dnes už samozřejmě neplatí“. Stejně je tomu tak v případě požárně-bezpečnostních předpisů pro dřevostavby a dřevěné konstrukce.
Překážky v rozvoji udržitelného stavebnictví, v podobě dřevostaveb, se netýkají pouze technických norem, ale v návaznosti na ně i další legislativy. Tímto se detailně zabývala Ivana Nohová, která na půdě fóra reprezentovala mimo jiné také jednoho z poskytovatelů záštity této akci Profesní komoru požární bezpečnosti. Ivana Nohová současně představila legislativní změny, které se budou týkat všech staveb, a to i v souvislosti s novým stavebním zákonem.
Marek Pokorný, vědecko-výzkumný pracovník v požární laboratoři Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, představil ucelený přehled platných technických norem a normativních dokumentů.
Potřebné změny a úpravy technických norem
Blok prezentací uzavřel Václav Kratochvíl, který publiku zodpověděl otázku, zda se mohou podmínky pro dřevostavby z pohledu požární bezpečnosti změnit k lepšímu. Odpověď zněla jasně – „ano, mohou“. Václav Kratochvíl současně zdůraznil, že změny musí být podloženy jasnými argumenty, které prokážou, že nebudou mít negativní vliv na požární bezpečnost dřevostaveb, a tím pádem neohrozí nejen životy jejich obyvatel, ale ani členů záchranných složek. Následovala panelová debata všech vystupujících, jejíž závěr byl rovněž jednoznačný. Změny v požárně bezpečnostním přístupu k dřevostavbám jsou nejen možné, ale i nutné. Musí však být iniciovány a podloženy jednoznačnou a akceptovatelnou argumentací.
FORUM DŘEVOSTAVBY 2019 tak dostálo svého předsevzetí přivést k jednomu stolu významné osobnosti a instituce, bez jejichž komunikace a diskuse by potřebné změny nebyly možné. Tím ale role fóra ještě nekončí, nýbrž teprve začíná… „Budeme pokračovat ve vytváření prostředí, kde se mohou na jednom místě setkávat různé, často oddělené světy, které spolu ale mohou konstruktivně komunikovat, diskutovat a spolupracovat,“ uvedl organizátor a odborný garant konference FORUM DŘEVOSTAVBY 2019 Stanislav Müller. Jemu patří velké uznání za profesionálně připravenou akci, jejíž další ročník se uskuteční v termínu 26.–27. 11. 2020.
Podle tiskové zprávy organizátora Stanislava Müllera upravila Andrea Pondělíčková.