V sektoru nám chybí dlouhodobější vize…
Na počátku roku vám přinášíme společné zamyšlení nad aktuálními tématy a situací v lesnicko-dřevařském sektoru. Očekávaný vývoj v oboru je ovlivněn pokračujícím válečným konfliktem na Ukrajině, stávajícími turbulencemi na trhu s energiemi, obtížně odhadnutelným odbytem i cenovým vývojem, dostupností pracovních sil atd. Dlouhodobým tématem je hodnocení dopadů kůrovcové kalamity, nyní zejména při obnově a ochraně vysazených kultur. Sledujeme a v úzké spolupráci s PEFC International vyhodnocujeme taktéž možné dopady připravované unijní legislativy, která bude mít přímý vliv i na tvorbu a revizi standardů PEFC na mezinárodní i národní úrovni.
Kůrovcová kalamita, odbyt dřeva, obnova a ochrana kultur
Situace loňského roku ukázala, že vlastníci a správci dokážou zvládnout násobně vyšší potřebu zalesnění a s tím spojenou ochranu kultur. Predikovaný nedostatek pracovních sil nenastal, projevil se pouze lokálně. K příznivému vývoji jistě přispělo počasí a delší podzimní období pro zalesňování. Je však třeba říci, že toto enormní úsilí bylo skutečně mimořádné a není v tomto rozsahu do budoucna trvale udržitelné. Je potřeba v této souvislosti připomenout, že na druhé straně jsme ve významném prodlení s výchovnými zásahy a lesnickým hospodařením v lesích nezasažených kůrovcovou kalamitou, kde se zastavila obnova porostů a zvyšuje se zde riziko abiotických i biotických škod. Péče o tyto porosty a jejich včasná obnova je nezbytným předpokladem k předcházení budoucím škodám, jak ekologickým, tak i ekonomickým, a je základním přístupem k trvale udržitelnému hospodaření (TUH) na lesních pozemcích. Je nezbytné urychleně přijmout i potřebná legislativní a technická opatření k odstranění limitů, které byly v důsledku kůrovcové kalamity překročeny vyšší mocí (etáty těžeb, výměra holin). Za vhodné vidíme oddělit kalamitní holiny od ostatních porostů a pomocí revizí LHP nastavit na těchto kůrovcovou kalamitou nezasažených částech podmínky pro intenzivní výchovu a obnovu. Systémové „zašetřování těžeb“ je v podmínkách našeho lesního hospodářství zaděláváním na další kalamity, disturbance a ekonomické ztráty vlastníků lesů, což vyvolá i nové potřeby financování z veřejných zdrojů. Je rovněž nezbytné najít odvahu k razantnějšímu snížení počtu sazenic na hektar při obnově lesa, zejména při obnově smrkových porostů. Vytvoří se tím prostor pro intenzivnější ochranu kultur a snížení nákladů na dosažení zajištěné kultury. Samostatnou kapitolou jsou škody způsobené zvěří, ovšem toto téma již dostatečně rezonuje nejen odborným, ale i veřejným prostorem. Neopomenutelnou podmínkou zvládnutí zvýšené potřeby péče o lesní porosty je vedle zavádění nových technologií pro obnovu a výchovu lesních porostů i stav lesní dopravní sítě. Ta nejenže utrpěla v období kalamity značné opotřebení, ale je nedostatečná i její hustota a přístupnost porostů pro nové technologie. Tímto směrem by měla jít podstatná část veřejných financí směřujících do lesního hospodářství.
Příprava legislativy na evropské úrovni s dopadem do sektoru
Na valné hromadě PEFC Int. proběhla diskuze o vážných obavách týkajících se budoucnosti stávajících dominantních certifikačních systémů. Evropská komise (EK) již v přijaté Nové strategii EU pro lesy do roku 2030 zakotvila ambici vytvořit vlastní certifikační systém posuzující hospodaření v lesích států EU. Tato snaha EK vychází mimo jiné ze studie organizace Preferred by Nature (dříve NEPCon), kde se v závěrech uvádí, že ani PEFC, ani FSC nenaplňují podmínky TUH v lesích. Konkrétním příkladem postupu EK je přijetí požadavků na certifikaci dřevní biomasy. Na základě této legislativy již bylo posouzeno a schváleno celkem 14 certifikačních systémů, které vstoupily v platnost 1. 1. 2023 a vydávají certifikát pro původ dřevní biomasy. Výhodou nastavení tohoto přístupu je vzájemné uznávání schválených systémů. Celou situaci lze hodnotit jako úspěšnou diktaturu lobbistů, jejímž důsledkem bude nižší konkurenceschopnost našich firem.
Evropské instituce se na konci loňského roku dohodly na pravidlech pro boj proti odlesňování. Nová pravidla se vztahují na obchod s vybranými produkty (palmovým olejem, skotem, hovězím masem, sójou, kávou, kakaem, čokoládou, dřevem, nábytkem a kaučukem). Na této úrovni dosáhly evropské instituce za českého předsednictví dohody na podobě právního předpisu zaměřeného na boj proti celosvětovému odlesňování a znehodnocování lesů v důsledku výroby a spotřeby EU. Nová pravidla by měla zajistit, že klíčové druhy zboží, které jsou uváděny na trh EU, již nebudou přispívat k odlesňování a znehodnocování lesů v EU ani jinde ve světě. Případný dopad na stávající systémy certifikací bude třeba posoudit a vyhodnotit.
Příprava nového sazebníku PEFC notifikačních poplatků
Pro držitele PEFC C-o-C (certifikace spotřebitelského řetězce) je nyní v procesu projednávání nový sazebník notifikačních poplatků (stávající sazebník je v platnosti více než 10 let). Cíle úpravy sazebníku jsou dva. Prvním záměrem je v době zdražování a vysoké inflace zajistit prostředky na chod organizace a propagaci PEFC certifikace. Druhým cílem je férovější nastavení poplatků, které bude zohledňovat využití certifikace a její přínosy pro certifikované firmy s ohledem na jejich velikost. Nový sazebník bude sestaven dle obratu firem, jak je tomu i v okolních zemích, a měl by být schválen předsednictvím PEFC ČR v průběhu roku 2023. Nový sazebník by měl vstoupit v platnost od roku 2024.
Probíhající revize národních standardů
PEFC ČR otevřelo veřejné konzultace k revidovaným dokumentům Českého systému certifikace lesů (CFCS). Cílem veřejných konzultací je umožnit jednotlivcům, laické a odborné veřejnosti, jakož i všem zájmovým skupinám aktivně se zapojit do procesu tvorby národních standardů českého systému certifikace lesů, které definují základní principy a požadavky trvale udržitelného obhospodařování lesů v České republice. Veřejné konzultace budou trvat do 12. 3. 2023. Veškeré informace o tom, jak se do nich zapojit, jsou uvedeny na webu www.pefc.cz.
Andrea Skřivánková a Jaroslav Rygl