Speciálni edice Turistických známek PEFC 2022
PEFC – na lesích i na dřevě nám prostě záleží!
Vážení sběratelé,
zakoupením turistické známky letošní speciální edice jste se dostali nejen na lesnicky zajímavé lokality, ale i na webové stránky mezinárodního certifikačního systému PEFC.
Tato speciální edice turistických známek vás dovede na místa, do kterých se nesmazatelně otisklo úsilí několika generací lesníků. Jsou to místa mimořádná nejen příkladnou péčí lesních hospodářů, ale i právem vyhledávaná jako ráj přírodovědců, ochránců přírody, milovníků historie či turistiky.
V posledních desetiletích se celosvětově stupňuje zájem společnosti o ochranu lesů jako nenahraditelné složky životního prostředí. K tomuto úsilí přispívá i mezinárodní certifikační systém PEFC, který již 20 let dohlíží nad správným hospodařením i v českých lesích.
Certifikační systém PEFC, zjednodušeně řečeno, představuje transparentní systém posouzení hospodaření v lesích a je prostředkem ke sledování původu dřeva od těžby přes jeho zpracování až po konečný výrobek. Tímto celosvětově nejrozšířenějším systémem je certifikováno již více než 70 % českých lesů a přes 300 společností, které dřevo následně zpracovávají. PEFC představuje prestižní značku pro společensky odpovědné firmy, které podporují správné hospodaření v lesích i využití dřeva jako jedinečného a obnovitelného materiálu.
Systém PEFC garantuje, že výrobky označené logem PEFC pocházejí z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem, tedy tak, aby i budoucí generace měly zdravý les schopný zajišťovat všechny jeho funkce.
Při návštěvách vybraných unikátních míst této speciální edice, je třeba si uvědomit, že majitelé a správci lesů hospodaří na těchto lokalitách s cílem, aby nám poskytovali nejen dřevní surovinu jakožto jedinečný obnovitelný materiál , ale současně i všechny důležité tzv. mimoprodukční funkce, jako jsou rekreační, vodoochranná, klimatická, půdoochranná, zdravotní a hygienická. Všechna vybraná místa jsou certifikována systémem PEFC a splňují tak přísné standardy, garantující trvale udržitelné hospodaření v těchto lesích.
Vámi zakoupené známky ze speciální edice vás dovedly na tato místa:
Demonstrační objekt Klokočná
spravuje státní podnik Lesy České republiky a je ukázkou obhospodařování lesů s převahou smrku v nižších nadmořských výškách. Demonstrační objekt Klokočná je již 30 let obhospodařován hospodářským způsobem výběrným. Za tu dobu se objekt stal unikátem, který nemá v České republice obdoby, co se týče propracovaného způsobu obhospodařování a hlavně dosažených výsledků na cestě přestaveb původních uniformních lesů směrem ke stabilním nepasečným lesům s nepravidelnou či bohatou strukturou. Cílem systematického uplatňování zásad výběrného způsobu hospodaření na Klokočné chtějí lesníci dosáhnout v běžných provozních podmínkách tímto způsobem péče maximálního naplňování požadovaných funkcí lesa, včetně plného využívání jejich produkčních schopností. Průběžně spolu s výzkumníky a dalšímu experty vyhodnocují výhody i případné složitosti tohoto systému v daných podmínkách.
Na této lokalitě si potvrzují možnosti širokého uplatnění přírodních procesů při obhospodařování porostů a jejich pozitivní vliv na zdravotní stav, stabilitu a odolnost ekosystému jako celku. Současně se snaží prokázat, že mezi výhody tohoto k přírodě citlivého způsobu péče o lesní porosty patří i lepší ekonomické výsledky hospodaření a schopnost pružnější reakce jak na potřeby a stav porostů, tak na mimořádnosti provozních situací v kterékoliv části porostu.
Lesy Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny
jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení pro výuku a výzkum. Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně, je nestátním veřejným majetkem a je zařízením využívaným především Lesnickou a dřevařskou fakultou. Podnik byl založen v roce 1923 s vědecko-pedagogickým posláním, což trvá do současnosti. S ohledem na měnící se klimatické podmínky i požadavky společnosti se ale jeho působení značně rozšířilo.
Předně poskytuje studentům i vědecko-pedagogickým pracovníkům univerzity zázemí pro praktickou výuku, provozní praxe, terénní experimentální práci jak v základním, tak aplikovaném výzkumu i zázemí pro řešení závěrečných a disertačních prací.
Školní lesní podnik současně zabezpečuje řádné obhospodařování univerzitního majetku s cílem pěstovat pestré lesy připravené na klimatickou změnu s přihlédnutím na různé stanovištní podmínky, a to vždy s využitím moderních vědeckých poznatků přenesených do různých pěstebních modelů. Podnik musí být též ekonomicky soběstačný, čehož dosahuje především prodejem dříví.
Nadstandardně poskytuje ekosystémové služby lesů ve vztahu k návštěvníkům, zejména rekreační funkci lesa, s osvětovým přesahem: široká veřejnost má možnost využívat kilometry upravených lesních cest a okrasné palouky se zastaveními u studánek a památníků Lesnického Slavína nebo se zapojit do nabízených programů lesní pedagogiky.
Biosférická rezervace Dolní Morava
je svojí výměrou nejmenší biosférická rezervace v České republice. Jedná se o kulturní krajinu, jejíž území je člověkem ovlivňováno několik desítek tisíc let. Přesto patří tato lokalita k druhově nejbohatším ve střední Evropě. Jsou zde bohaté lužní lesy, nivní louky, stepní lokality, krasové jeskyně, vápencové skalní stepi, vinohrady, rybníky, ovocné sady a úrodná pole. Je zde jedna z nejcennějších komponovaných krajin Evropy – Lednicko-valtický areál, zapsaný na Seznamu světového dědictví.
Koncept biosférických rezervací vznikl v 70. letech minulého století na půdě Organizace OSN v rámci mezinárodního programu Člověk a biosféra, jehož hlavním cílem je zlepšení vztahu člověka k životnímu prostředí pomocí rozumného a udržitelného hospodaření s přírodními zdroji s využitím jak vědeckých poznatků, tak tradičních znalostí. Jeho cíle jsou realizovány prostřednictvím zvláště vybraných území nazvaných biosférické rezervace, sdružených ve Světové síti biosférických rezervací UNESCO. Přestože označení „rezervace“, by mělo být chápáno ve smyslu slova rezerva, v mnoha jazycích, včetně českého, bohužel nepřesně akcentuje pouze ochranářskou stránku práce biosférických rezervací, která, přes svůj nesporný význam, tvoří jen jednu z jejích funkcí.
V biosférických rezervacích jsou vytvářeny a testovány inovativní přístupy k udržitelnému ekonomickému rozvoji, za současného zajištění přírodních i kulturních ekosystémů. V praxi se jedná o hledání způsobů flexibilní, dynamické a udržitelné ochrany přírody a kulturních hodnot prostřednictvím udržitelných každodenních lidských aktivit. Díky tomu se někdy biosférickým rezervacím říká „živoucí laboratoře“ nebo „výukové laboratoře udržitelného hospodaření“.
Městské lesy Hradce Králové
jsou řazeny k největším rekreačním lesům v České republice. Osvícený vlastník klade důraz na veškeré funkce lesa, na skloubení návštěvnosti s osvětou a s prací lesníků. Lesy jsou využívány pro mnohé výzkumné projekty, naučné exkurze a rozvoj řízené rekreace návštěvníků ve spolupráci se zástupci cestovního ruchu.
V těchto lesích Vás čekají rozsáhlé především borové porosty vonící pryskyřicí, podle ročních období se měnící barvy listí listnatých stromů, zejména dubů, buků a bříz. Do těchto lesů můžete zamířit na pěší procházku, cesty jsou zde připraveny i pro jízdu na koni či pro běžecké sporty. Vzhledem k rovinatému terénu s více jak 300 km udržovaných lesních cest jsou výchozím bodem mnoha cyklistických výletů. V létě se nabízejí rybníky ke koupání, rybaření a lesy ke sběru lesních plodů, např. borůvek nebo jedlých hub. V zimě zase zasněžené cesty lákají k lyžování a zamrzlé rybníky k bruslení.
V lesích je vybudována řada udržovaných odpočívadel a dalších objektů, které mají zpříjemnit návštěvníkům jejich pobyt v lesním prostředí. Krédem lesníků této společnosti je „Úcta k tomu, co je živé, vede také k úctě k lidem.“
Biskupské lesy
vznikly v polovině r. 2014 jako samostatná jednotka Biskupství ostravsko-opavského. Lesníci zde odborně spravují a lesnicky a myslivecky hospodaří na přibližně 25 000 hektarech lesních majetků v Beskydech a Jeseníkách.
Biskupské lesy zajišťují realizaci všech lesnických činností a služeb, a to včetně prodeje vytěženého dříví. Činnosti v lesnické prvovýrobě jsou vykonávány formou služeb převážně od živnostníků či drobných lesnických firem, přičemž, pokud je to možné, preferují místní dodavatele. Na základě pachtu spravují a hospodaří Biskupské lesy dále také na lesních pozemcích všech biskupství podřízených subjektů, tedy jednotlivých římskokatolických farností.
K péči o svěřený majetek přistupují zdejší lesníci s tímto mottem – „S úctou k těm, kteří lesy pěstovali před námi a s respektem k těm, kteří přijdou po nás, hospodaříme v lesích s profesionalitou, poctivostí a pečujeme o ně tak, aby byly přívětivým místem pro ty, kdo do nich přicházejí.“
Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy
je vysokoškolským lesním statkem České zemědělské univerzity v Praze. Jeho hlavní náplní je zajištění praxí a cvičení pro studenty České zemědělské univerzity v Praze, podpora při zpracování odborných prací a výzkumných úkolů. Podnikem projde ročně přes 4 000 studentů.
Podnik byl založen v roce 1935, základem se stala odloučená lesní správa Státních lesů v Kostelci n.Č.l. a rybniční kaskáda v Jevanech. V r. 1956 byl podnik převeden do resortu školství a postupně vznikala samostatná podniková struktura podřízená rektorovi VŠZ v Praze, od r. 1995 České zemědělské univerzitě v Praze. Současná velikost spravovaného území činí cca 6 900 ha. Podnik se v lesích snaží hospodařit maximálně šetrným způsobem, podporovat přirozenou obnovu v těch porostech, kde je to možné, a využívat v maximální míře podrostní hospodářský způsob. Manipulaci dříví zajišťuje středisko dopravně manipulační, kde se nachází sklad s dostatečnou kapacitou pro uložení potřebných výřezů při zohlednění efektivity výtěže následného zpracování. Výrobu řeziva zajišťuje středisko dřevařské výroby. Vedle řeziva střediska prodávají také přidružené sortimenty jako štěpku, piliny, kůru, palivo, vlákninu atd.
Další provozní jednotkou podniku je středisko okrasných a lesních školek. Toto středisko produkuje přes 2 miliony sazenic ve více než 500 druzích a 2000 kultivarech okrasných dřevin ročně.
Významnou úlohu plní i středisko rybářství a myslivosti, které zajišťuje provoz kaskády rybníků na Jevanském potoce. Produkce ryb je dlouhodobou činností ŠLP, ale nelze opomenout velmi podstatnou funkci retenční, kdy se kaskáda podílí na vyrovnání průtoků v povodí Jevanského potoka.
Lesnický park Křivoklátsko
je území o rozloze 17 000 ha, na kterém se vlastníci rozhodli hospodařit podle standardů lesnických parků. Byl prvním lesnickým parkem na území České republiky, vyhlášen 13. května 2010 a v tomto pojetí zřejmě i první v Evropě.
Impulsem byla snaha křivoklátských lesníků zachovat vysoké přírodní hodnoty tohoto rozlehlého lesního ekosystému a současně zachovat a dál rozvíjet tradici křivoklátského lesnictví jako kulturního dědictví našeho národa. Křivoklátské lesnictví vychází z odkazu našich předků, kteří za několik století své činnosti založili pro naši i budoucí generace jedny z nejkrásnějších lesních porostů v České republice. A to jak z pohledu druhové pestrosti, věkové rozrůzněnosti, stability, tak i trvalé ekonomické efektivnosti. Lesnický park vznikl vůlí vlastníků a správců lesů hospodařit dobrovolně na svých majetcích trvale udržitelným a přírodě bližším způsobem bez zbytečných zásahů státu a bez nároků na další výdaje ze státního rozpočtu.
Lesnický park respektuje i všechny kategorie chráněných území, které byly na jeho území v minulosti zřízeny a nabízí spolupráci orgánům ochrany přírody v péči o tato přírodně cenná území.
Lesnický park Křivoklátsko se tak stal vzorovým demonstračním objektem lesního hospodaření na poli výzkumu, monitoringu, výchovy, vzdělávání, propagace lesnictví i v oblasti vlastní péče o lesní ekosystémy. Současně zůstává otevřený široké veřejnosti pro všechny k lesu a přírodě šetrné aktivity i při zachování produkčních schopností křivoklátských lesů.
Lesnický park Bezděz
se rozkládá na ploše bezmála 18 tisíc hektarů. Polovinu lesů tvoří lesy hospodářské. Dále jsou zastoupeny lesy ochranné, které již svou samotnou podstatou chrání velice křehkou rovnováhu stanoviště a požívají nejvyšší stupeň ochrany, a široké spektrum lesů zvláštního určení, tedy lesů, které prioritně plní ostatní společensky důležité funkce. Takovéto jedinečné rozmanité prostředí je domovem mnoha dnes již vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, kteří se zde dochovali díky přístupu k využívání zdejších lesů a krajiny.
Lesnický park Bezděz, který je jedním z prvních tří projektů modelových lesů s trvale udržitelným rozvojem v Česku, oslavil 11. výročí své existence. Cílem jeho zřízení bylo rozvíjet lesnatou lokalitu kolem hradu Bezděz tak, aby zde byly v rovnováze zájmy lesních hospodářů, ochránců přírody, ale také návštěvníků a obyvatel této unikátní přírodní lokality.
Společným mottem zakladatelů lesnického parku, mezi nimiž jsou dva velcí správci státních lesů, Lesy ČR a Vojenské lesy a statky, ale také obce Bělá pod Bezdězem, Doksy, Zákupy a Bezděz, je myšlenka vytvořit území „pro přírodu i pro lidi.“ Vedle dodržování zásad využívání krajiny spolupracují partneři projektu na destinačních projektech, které v lokalitě běží. Návštěvníci tak mimo jiné najdou na turistických a cyklistických trasách infotabule s informacemi o lesnickém hospodaření, historii i přírodních zajímavostech lesů v blízkosti královského hradu, který je dominantou Máchova kraje.
V poslední době se projekty v Lesnickém parku Bezděz zaměřují především na zadržování vody v krajině a obnovou historických vodních děl v lesích.
Lázeňské lesy Karlovy Vary
byly založeny v r. 1969, jsou městským majetkem Karlových Varů a spravují území o rozloze 2200 ha. Tyto lokality jsou řazeny jako lesy zvláštního určení, to znamená lesy určené především pro relaxaci s omezenou těžbou a větší estetickou úpravou. Vedle těžby dříví se podle lesního hospodářského plánu a navazující pěstební činnosti se Lázeňské lesy zabývají i zpracováním vytěženého dříví.
Na vlastní pile měsíčně zpracují průměrně 200 kubíků dřeva. Část se prodá formou řeziva, ať už stavebního či jinak upraveného, zbytek se zpracuje v truhlářské dílně. Odtud vychází nejen stavby, se kterými se můžete potkat v lese – altány, lavičky, informační tabule, krmítka, budky, ale i zakázky pro veřejnost. Méně kvalitní dřevo je zpracováno na palivo.
Lesní pedagogika je součástí aktivit lázeňských lesů téměř 20 let. V roce 2020 se zde konaly i první lesní příměstské tábory. K turisticky zajímavým místům jistě patří Lesní centrum Svatý Linhart, najdeme jej v samém srdci karlovarských lázeňských lesů. Můžete se zde pokochat pohledem na okolní lesy a zvěř v oboře. Cílem pro rodinné a školní výlety je také přírodní lanové centrum. Do říše stromů z výšky nahlédnete ze stromových domků. Goethova vyhlídka je nejstarší a nejvýše položená karlovarská vyhlídka. V neogotické stavbě se nachází rozhledna s výhledem na Krušné Hory, Slavkovský les a Doupovské vrchy. V blízkosti najdeme stezku s dvaceti strašidly a úkoly pro děti a také nově vybudovanou geostezku.
Naučná stezka Klobouček
je ve správě státního podniku Vojenských lesů a statků. Provede návštěvníky současným lesnickým hospodařením a také jeho historií, brdskou přírodou, či místní historií regionu. Stezka byla otevřena v r. 2018, měří celkem 7 kilometrů a na své trase návštěvníkům nabízí celkem 12 zastavení i občerstvení u 4 lesních studánek. Na jednotlivých zastaveních turisté naleznou základní informace od údajů o Brdech, vše o dřevinné skladbě lokality, až po zajímavosti o místní květeně. Další panely přináší podrobné informace o zvěři či myslivosti. Samostatná kapitola je pak věnována zadržování vody v krajině, a tedy Brdům jako strategické zásobárně vody pro široké okolí. Některá zastavení přináší taktéž perličky z historie, přírody a zmíní se i o někdejších souvisejících řemeslech.
A kde se vzal název Klobouček? Pověst praví, že komtesa z rodu Colloredo-Mannsfeldů se na lesní louce usadila k odpočinku s lesmistrem a další společností. Komtese se tu velmi líbilo, a tak sňala z hlavy klobouček, hodila jej do trávy a vyslovila přání: Ať je na tomto místě postavena myslivna a k ní připojeno tolik lesa, kolik ho stačí do večera objet na svém koni. Skutečnost bude zřejmě prozaičtější; jméno dal vrchu spíš jeho protáhle kulovitý tvar, který nad Obecnicí tvoří pomyslný „klobouček”.
Naučná stezka Kladská
jejíž lesy jsou ve správě státního podniku Lesů České republiky, tvoří se svými rezervacemi nejvýznamnější část zdejší Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Zdejší naučná stezka vede kolem Kladského rybníka. Na svých naučných tabulích seznamuje návštěvníky s vlivem lesa na místní klima. Najdete zde základní druhy místní fauny a flóry zdejších lesů a objasňuje taktéž význam lesních půd. Vysvětluje základní charakteristiku a rozdělení zdejších lesů a prezentuje šetrné, přírodě blízké hospodaření ve zdejších lesích.
Vedle odpočinkových míst je součástí naučné stezky i altán na ostrůvku rybníka, písková část vede podél plavebního kanálu Dlouhá stoka z 16.století. Vodoteče přemosťuje 6 dřevěných mostků.
Za návštěvu stojí i Dům přírody Slavkovského lesa v Kladské, který přibližuje návštěvníkům přírodní i kulturní zajímavosti a cennosti zdejší chráněné krajinné oblasti. Dozvíte se o naučných stezkách, přírodních a turistických zajímavostech Slavkovského lesa. Můžete požádat o pomoc s naplánováním tras vycházek či vyjížděk na kole nebo si vyzvednout materiály a mapky ke zdejším naučným stezkám. Nahlédnete zde také do historie a přírody zdejšího kraje a můžete si vyzkoušet zábavně-naučné aktivity pro děti i dospělé, které nabízí stálá expozice Domu přírody Slavkovského lesa. Jistě tento společný projekt Lesů ČR, s.p. a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR oceníte!
Lesnický park Podkomorsko
náleží do správy státního podniku Lesů České republiky, byl vyhlášen v roce 2017 s cílem posílit polyfunkční poslání lesů, deklarovat mimořádné hodnoty lesních porostů, tyto hodnoty dále udržovat a rozvíjet se zásadami trvale udržitelného hospodaření v lesích ve prospěch široké veřejnosti a na principu participativního managementu.
Lesy ČR umožňují, aby lesní porosty v tomto lesnickém parku sloužily všem zájemcům jako ukázkový objekt trvale udržitelného hospodaření v lesích a v krajině. Na území Lesnického parku Podkomorsko je provozován a podporován šetrný turismus a rekreace s ohledem na cennost tohoto území. Je taktéž k dispozici pro spolupráci v mezinárodních projektech se zaměřením na trvale udržitelné hospodaření v krajině v rámci mezinárodní sítě modelových lesů.
Lesnický park Podkomorsko rozvíjí mnohostranné a racionální využívání lesů na základě ověřených lesnických postupů i moderních poznatků vědy s cílem zajistit dostupnost dřeva jako obnovitelné suroviny. Hospodaření v tomto lesnickém parku je v maximální míře zajištěno aplikací šetrných výrobních technologií v zájmu zachování přírodní, krajinné a kulturní hodnoty celého území.
Naučná stezka Olšina
je ve správě Vojenských lesů a statků, s.p. Je vyhledávanou turistickou trasou reálnými šumavskými mokřady, rašeliništi a přilehlými biotopy. Její velká část vede po povalových chodnících, další úseky se zdolávají reálným přírodním terénem. Území, kterým stezka vede, bylo desítky let nepřístupné veřejnosti a otevřelo se jí plně až v roce 2016, kdy bylo vyčleněno z vojenského újezdu Boletice.
Rybník Olšina je jedním z nejvýše položených chovných rybníků v Čechách, jeho historie se datuje již do 15. století. Vodní dílo je zasazeno do ryzí šumavské přírody, která se dlouhá léta vyvíjela bez zásahů člověka. Rybník je obklopen mokřady, rašeliništi a smíšenými lesy, které si návštěvou stezky můžete prohlédnout ve své autentické podobě. Břehy Olšiny jsou domovem celé druhové škály rostlin, ptáků i dalších živočichů. To je jedním z důvodů, proč je rybník a jeho okolí začleněn do ptačí oblasti Boletice, chráněných území Natura 2000 a proč se v jeho okolí nachází zvláště chráněná území NPP Olšina.
Naučná stezka je vzhledem k charakteru území v maximální míře z přírodních materiálů. Chodníky jsou tedy ze dřeva a pěšiny z nasypané dřevěné štěpky, popř. vedou po stávajícím terénu.
Stezka Olšina vyhrála v roce 2021 hlasování veřejnosti v architektonické soutěži Dřevěná stavba roku.
Pramen řeky Odry
je ve správě Vojenských lesů a statků, s.p. a nachází se ve Vojenském újezdu Libavá. Tento vojenský újezd v Oderských vrších je prameništěm jedné ze dvou evropských řek v České republice. Zatímco krkonošský pramen první z nich – Labe, je jedním z nejfrekventovanějších cílů turistů, řeka Odra takový zájem nebudí. Pramen vyvěrá na rašelinné louce v mělkém sedle ve výšce 633 m mezi Křížovou horou a Fidlovým kopcem. Posledních 250 metrů stezky vede po povalovém chodníku a dubových hatích. V okolí se můžete začíst do informačních tabulí, na kterých najdete příběh tohoto místa od prvních dochovaných záznamů téměř tři stovky let starých, a odpočinout si na lavičkách.
Na místě pramene stojí malý dřevěný přístřešek s lavičkami, jenž slouží jako úkryt před nepohodou, která je ve zdejším poměrně drsném podnebí častým jevem (průměrná roční teplota činí 6 stupňů, průměrný roční úhrn srážek 800 mm). Zajímavostí je, že toto místo bylo za pramen Odry určeno teprve roku 1715. Dříve se za počátky velké řeky považovaly jiné lokality. Nově je vyčištěn a revitalizován i tzv. horní pramen.
Trasa je přístupná od roku 1991, ale pouze o víkendech a svátcích. Toto omezení je nezbytné dodržovat, protože na Libavé probíhá intenzivní výcvik Armády ČR i dalších vojsk NATO.