Rámce prověřování oblasti BOZP při auditech PEFC trvale udržitelného hospodaření v lesích
Provozní prověřování plnění požadavků PEFC trvale udržitelného hospodaření v lesích (TUH) je nedílnou součástí prováděných auditů. Posuzováním kritérií náležejících do „socioekonomických funkcí“ je zasahováno i do bezpečnosti práce a zachování práv zaměstnanců a v dílčím rozsahu je posuzována i bezpečnost návštěvníků lesa. Riziko, jeho vyhledávání, vyhodnocování příčin, přijímání opatření k jeho předcházení nebo minimalizaci jsou klíčovými tématy v oblasti BOZP. Metoda vzorkování je všeobecně akceptovatelným přístupem k prověřování požadavků a uplatňuje se i v tomto případě.
Metoda prověřování
Škála právních předpisů souvisejících s oblastí BOZP je široká. Často není možné ve vyhrazeném čase v rámci prováděných auditů ověřit, že jsou požadavky plněny ve všech jednotlivých případech a na všech místech či pracovištích auditovaného subjektu. Navíc by tím docházelo k suplování činnosti jiných orgánů státní správy podřízených Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, především Státního úřadu inspekce práce. Přesto je součástí auditů také posuzování kritéria „bezpečnost práce a ochrana zdraví zaměstnanců“, a to na regionální úrovni a na úrovni vlastníka lesa, pro které je zvolena metoda vzorkování. Tato metoda poskytuje nástroj, pomocí něhož lze na vhodně zvoleném vzorku ověřovat plnění požadavků. Zároveň se neplýtvá časem na úplné prověřování jedné oblasti, ale je možné formou vzorků zkontrolovat v daném čase oblastí více, čímž lze prošetřit i vzájemnou provázanost a návaznost požadavků. V případě, že je zjištěno neplnění požadavku v rámci vzorku, je dané oblasti věnována větší pozornost tak, aby bylo zjištěno, zda jde např. o jednotlivé opomenutí nebo o systémový nedostatek.
Příkladem může být např. vedení evidence vydaných a používaných osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnance. Pokud při malém počtu zaměstnanců je na vzorku např. dvou pracovníků zjištěn nedostatek v této evidenci, je vzorkována evidence u dalších zaměstnanců. V opačném případě je věnována pozornost další oblasti, např. prokázání zdravotní způsobilosti (těchto) zaměstnanců, evidenci pracovních úrazů, kategorizaci prací atd.
Pracovní rizika
Dalším prověřovaným dokumentem je registr pracovních rizik a opatření. Registry rizik bývají u zaměstnavatelů často zastaralé nebo unifikované převzetím z jiných provozů, tzn. že zahrnují pouze rizika standardních činností běžná pro téměř všechny provozy bez dalších úprav k individualitě výroby konkrétního zaměstnavatele. Ze strany OSVČ bývá registr rizik většinou „ignorován“. Rizika a navazující opatření málokdy reflektují nově využívané technologie (např. harvestory v prudkých svazích jištěné trakčními navijáky, procesory na odvětvování a druhování dříví na VM nebo OM). Přitom nemusí jít pouze o stroje v lesní výrobě. Např. nově pořízený malotraktor na sečení trávy může způsobit řadu vrásek odborně způsobilé osobě v BOZP, pakliže si uvědomí, že tento stroj je v organizaci nový, resp. dříve nepoužívaný. Seznámení zaměstnance s novým strojem a návodem k obsluze formou školení je nezbytností.
Venkovní šetření
Nedílnou součástí auditu plnění požadavků kritérií a indikátorů standardu PEFC TUH (TD CFCS 1003:2016) je venkovní šetření, které slouží k ověření jejich plnění ve všech oblastech PEFC TUH, kde je to relevantní. BOZP a zejména kontrola dodržování pracovních postupů při práci s ohledem na nařízení vlády č. 339/2017 Sb. je dnes již běžnou náplní venkovního šetření i v případech, kdy jsou využíváni dodavatelé prací. V rámci lesní výroby se nachází řada pracovišť, přičemž ta s vyšší mírou rizika pro zaměstnance a jejich okolí se týkají zejména realizace výkonů výroby dříví, tj. probíhající těžba dřeva, soustřeďování dříví, manipulace dříví a jeho skládkování anebo odvoz dříví. Šetřením ve výrobním procesu lze získat většinou dostatek příležitostí k provoznímu ověření plnění požadavků v oblasti BOZP.
Pozornost při auditu je zaměřována na dodržování bezpečných pracovních postupů, způsobilost používaných strojů a zařízení, zajištění poskytnutí první pomoci zaměstnancům či používání osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnancem. Všímat si rizik je důležité nejen ve vztahu k vlastním zaměstnancům, ale i ve vztahu k návštěvníkům lesa. Opatření k minimalizaci rizik jsou na straně zaměstnavatele povinná.
Vzorkován bývá i způsob proškolování zaměstnanců v oblasti BOZP, což patří mezi základní povinnosti zaměstnavatele. Navazující povinností je i pravidelné ověřování znalostí zaměstnanců a soustavné vyžadování a kontrola dodržování bezpečnostních předpisů, které jsou v základním rozsahu uvedeny i v technickém dokumentu CFCS 1003:2016.
Stále otevřenou otázkou, která se vede dlouhodobě v podobě diskuzí, je požadavek určitého stupně kvalifikace pro různé obory v lesním hospodářství. Nejčastější diskuze se vedou kolem kvalifikací dřevorubce, operátorů víceoperačních strojů apod., které jsou volnými živnostmi. Obsluha univerzálních traktorů i speciálních lesních strojů je zpravidla limitována pouze požadavkem na řidičské oprávnění vybrané skupiny s ohledem na potřebu pohybu strojů po veřejných účelových komunikacích (lesních cestách). U ostatních činností se při posuzování výše uvedeného kritéria vychází pouze z místních provozních bezpečnostních předpisů zaměstnavatele. Podpůrným doplňkem pro přípravu výše uvedených směrnic mohou být např. současné terénní klasifikace a navazující technologické typizace, pokud nejdou proti požadavkům platné legislativy nebo průvodní dokumentaci strojů.
Návštěvníci lesa
V neposlední řadě si je třeba uvědomit i zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa. Zákon o lesích uvádí právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí. S výkonem práce se lesní porost „proměňuje“ na pracoviště, na kterém je třeba postupovat dle legislativy spojené s BOZP. Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby (nejen na zaměstnance), které se s jeho vědomím zdržují na pracovišti. Největší riziko pro návštěvníka lesa vzniká opět při těžbě dříví. Záměrná či neúmyslná neukázněnost návštěvníků lesa často svazuje ruce zaměstnavatelům a jejich pracovníkům. Používání bezpečnostních značek anebo umístění zábran v pohybu dalších osob po veřejných účelových komunikacích může snižovat riziko vstupu nepovolaných osob do jednotlivých (dle prováděné činnosti různě definovaných) ohrožených prostorů realizovaných prací; eliminace rizika však tímto zaručena není. Většinou je po dobu vykonávání pracovní činnosti nutné „umírněné“ vykazování těchto osob z pracoviště, resp. z lesa.
Technický dokument CFCS 1003:2016 výslovně zmiňuje bezpečnost návštěvníků pouze u indikátoru týkajícího se ponechávání vhodných stromů na dožití a do rozpadu dřevní hmoty se zvážením dopadu na bezpečnost návštěvníků lesa a v souladu s potřebami ochrany lesa. Bezpečnost návštěvníků lesa tak vyplývá z právních předpisů v oblasti BOZP. Na bezpečnost návštěvníků je pohlíženo i v širším kontextu. Bezpečnost a pomoc návštěvníkům lesa (nad rámec opatření na pracovištích) je pro ně zajišťována, často z iniciativy vlastníků a správců lesů, i systémem traumatologických bodů, které tvoří součást integrovaného záchranného systému a jsou součástí traumatologických plánů. Tyto body samozřejmě slouží k dalšímu zajištění požadavků BOZP pracovníků při úrazu, ale např. i k protipožární ochraně lesa.
Závěr
Prověřování kritéria „bezpečnost práce a ochrana zdraví zaměstnanců“ je nedílnou součástí auditů týkajících se posuzování požadavků trvale udržitelného hospodaření v lesích v rámci systému PEFC. Posuzování se u tohoto kritéria může zdát poměrně značné, je to však dáno širokou škálou požadavků souvisejících právních předpisů.
Autoři:
Ing. Roman Dudík, Ph.D.
Katedra lesnické a dřevařské ekonomiky
doc. Ing. Jiří Dvořák, Ph.D.
Katedra lesnických technologií a staveb
Fakulta lesnická a dřevařská
Česká zemědělská univerzita v Praze
Foto: archiv redakce