Certifikaci PEFC vnímáme jako deklaraci toho, jak v lese hospodaříme
Pozici jednatele společnosti B.F.P. Lesy a statky Tomáše Bati, spol. s r. o., zastává Ing. Jakub Zapletal necelý rok. Nastoupil v době, kdy kůrovcová kalamita na majetku vrcholila. „I díky projektům Programu rozvoje venkova před sebou netlačíme žádné souvislé plochy mrtvého lesa,“ říká. Majetek je členem Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) a je certifikován systémem PEFC.
– Představte čtenářům v krátkosti majetek z pohledu druhové skladby, okolní krajiny, organizačního členění.
Lesní majetek se rozkládá na území přírodní lesní oblasti 41 – Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky, na dvou souvislých celcích. Jeden je situován mezi obcemi Kateřinice a Loučka poblíž Valašského Meziříčí, druhý severovýchodně od města Vsetína. Výměra PUPFL je 2 933 ha, přičemž spravujeme dalších 80 ha převážně zemědělských pozemků a 220 ha jiných lesních majetků. Společnost je organizačně členěna na středisko lesní výroby BFP (čtyři lesnické úseky Kateřinice, Podolí, Červenka a Cáb), středisko služeb (správa jiných majetků, výkupy dříví, doprava) a středisko lesních školek (produkční plocha 8 ha – roční produkce 1 mil. ks sazenic). Všechna střediska jsou vedena ředitelstvím společnosti se sídlem v Loučce u Valašského Meziříčí. Nejvýznamněji zastoupenými dřevinami jsou smrk (52 %) a buk (34 %). Z dalších dřevin hrají významnější roli jedle (4 %), javor klen (3 %), modřín (1 %) a dub (3 %). Posledně jmenovaný je však zastoupen téměř výhradně v prvním věkovém stupni v souvislosti s obnovou lesa po kůrovcové kalamitě.
– Na majetku jste se museli vypořádat s kůrovcovou kalamitou a dopady sucha, jak to u vás v lesích aktuálně vypadá?
V současné době jsme nepochybně za vrcholem kůrovcové kalamity z pohledu těžby a zalesnění vzniklých holin. Stále však stoupají celkové pěstební náklady v přímé souvislosti s potřebou zajištění nově založených kultur. Těžebního maxima jsme dosáhli v letech 2018 a 2019, kdy jsme vytěžili 105 000 m3, resp. 106 000 m3. V roce 2020 již těžba klesla na 64 000 m3. Umělá obnova kalamitních holin gradovala v uplynulém roce, kdy jsme zalesnili 1,044 mil. ks sazenic na ploše 167 ha. Podotýkám, že až do roku 2017 jsme se celkovou těžbou výrazně neodchýlili od průměrného ročního etátu 34 000 m3. Průměrná roční obnova lesa před kůrovcovou kalamitou byla do 40 ha.
Pokud se budeme zaobírat zpeněžením dříví, musím s lítostí konstatovat, že kvůli kůrovcové kalamitě v rozmezí let 2016–2020 poklesla cena o 450 Kč/m3. Tento pokles vyvrcholil v loňském roce, částečně i vlivem prodeje starých zásob do té doby těžko prodejné jehličnaté vlákniny. V současné době máme veškeré viditelné aktivní kůrovcové dříví zpracováno a vrcholí zalesnění těchto ploch. Dále pracujeme na realizaci již druhého projektu v rámci PRV zaměřeného na obnovu mladých smrkových porostů postižených dopady sucha. I díky těmto projektům před sebou netlačíme žádné souvislé plochy „mrtvého“ lesa.
– Co je z vašeho pohledu největším přínosem členství ve SVOL?
V době velkého množství nevládních neziskových organizací a jiných uskupení ovlivňujících vlastnická práva soukromých vlastníků lesa je zcela zásadní, aby existovala silná organizace zaštiťující tuto skupinu vlastníků a dokázala jejich zájmy hájit a prosazovat. Zároveň je velmi důležité, aby celý SVOL byl respektovaným a dlouhodobým partnerem při tvorbě budoucí lesnické legislativy a prezentoval jasně a čitelně potřeby soukromých vlastníků lesa. Proto v členství ve SVOL nehledám konkrétní přínosy pro naši společnost, ale přihlášení se ke kolektivní zodpovědnosti za budoucí vývoj. Selsky řečeno, jen nesedět a nekritizovat, ale spolupodílet se.
– Majetek je certifikován PEFC. V čem podle vás spočívá přínos této certifikace?
Tím hlavním důvodem, proč jsme k ní přikročili, je deklarace směrem navenek, že hospodaříme trvale udržitelným způsobem. Přístup udržitelnosti je ostatně v celé firmě hluboce zakořeněn už od dob podnikatelských začátků jejího zakladatele, který je autorem pojmu „udržitelný kapitalismus“. Udržitelnost je jedním z pilířů, na kterých stavěl, a my v tom pokračujeme.
Děkuji za rozhovor, Jana Divišová (SVOL), Foto: archiv B.F.P. Lesy a statky Tomáše Bati